Máme tu nový rok, čas, který můžeme využít k posunu směrem k vlastnímu duševnímu zdraví a emocionální pohodě. V každodenním shonu nám často uniká péče o naše emoce a duševní blaho, a přece jsou klíčovými prvky našeho života.
V dnešní uspěchané době je čím dál těžší udržet přehled o všech schůzkách, úkolech a závazcích. Mít všechno perfektně zorganizované může být náročný úkol, který nás často stresuje. Ale existuje jednoduché řešení, které nám pomůže mít věci pod kontrolou - pořídit si diář a pravidelně si do něj zapisovat své plány a cíle.
M.E.G (Michaela Elizabeta Georgina Mašková), známá také jako @m.e.g_maskova na Instagramu, je osobnost s pozitivním poselstvím a laskavým přístupem k životu. Pro mnohé je úspěšnou investorkou v oblasti nemovitostí, pro jiné je tváří M.E.G Charity, nadačního fondu, který sama založila.
Každý z nás má někdy špatné dny. Dny, kdy se zdá, že nic nejde podle plánu a celý svět je proti nám, anebo ty, kdy bychom nejraději zalezli do postele a ani tři espressa za dopoledne nám nepomáhají nastartovat mozek. Tyto dny mohou být frustrující, vyčerpávající a zanechávají nás s pocitem bezmoci. S únavou nebo špatnou náladou se dá bojovat tím, že pomůžeme našemu tělu vyplavit hormony štěstí – endorfiny. A jak se taková věc dělá? Stačí najít ty správné aktivity!
Jaro je skvělým obdobím, kdy se můžeme zaměřit na duševní i fyzickou očistu. S delšími dny a teplejším počasím přichází ideální příležitost zhodnotit své fyzické i duševní zdraví a zvážit způsoby, jak ho zlepšit. Jedním ze způsobů, jak dosáhnout duševní a fyzické detoxikace, je používání Bachových květových esencí. O jejich účincích jsme se poradili odbornicí, certifikovanou terapeutkou a zakladatelkou MEG Bio Bachovky Michaelou M.E.G. Maškovou.
Ve spolupráci s Nadačním fondem Romany Pavelkové a pracovnicí intervenčního centra v Pardubicích Terezou B. přinášíme další z příběhů za zavřenými dveřmi.
Ve spolupráci s Nadačním fondem Romany Pavelkové a pracovnicí intervenčního centra v Pardubicích Terezou B. přinášíme další z příběhů za zavřenými dveřmi.
Být matkou není nic jednoduchého. Na tom se všichni určitě shodneme. Mateřství omezuje osobní svobodu, kazí figuru, ničí kariéru a způsobuje trvalý spánkový deficit. Je to neutuchající pocit obrovské zodpovědnosti za další lidskou bytost.
Chceme být opravdu emancipované, nebo chceme mít doma samce, který vládne pevnou rukou, kladivem a ještě víte čím…? Pokud si mám odpovědět sama za sebe, já jako žena toužím po obojím a jistě nejsem jediná, a právě v tom tkví zásadní problém! Obě věci mít totiž nemůžeme, protože se navzájem vylučují. Není možné vydělávat balík peněz, umět posekat zahradu, přivrtat poličku, mít sex na jednu noc a myslet si, že to přitáhne právě toho pana „božského“. Nezávislost je přímá úměra závislosti. Jako nezávislá samostatná žena budete přitahovat muže, kteří budou závislí na Vás, nebo muže, kterým bude vyhovovat oddělený život a egoistický přístup ve vztahu. Pokud je opravdu to, co chcete, není co řešit. Ale pokud ne, je třeba něco změnit.
Domácí násilí většina z nás chápe především jako fyzické týrání mezi partnery. Forem domácího násilí je ovšem mnohem víc a nemusí jít nutně o vztah manželský nebo jinak příbuzenský – podmínkou je sdílení společné domácnosti, to že se násilí opakuje a role agresora se nestřídá. Mimo fyzické násilí sem samozřejmě patří i násilí psychické (nadávky, ponižování, zesměšňování…), sexuální zneužívání, ale i méně známé formy jako sociální izolace, ekonomická kontrola a okrajově i expartner stalking.
Gaslighting je celkem nový pojem, ale jednání, které za ním stojí, si určitě dokážete vybavit. Může to začínat totiž obyčejným „to jsem nikdy neslíbil“, „to si asi špatně pamatuješ…“ a skončit tím, že byste se nejraději nechali hospitalizovat na psychiatrii, protože už nevíte, co si myslíte, že se děje a co se skutečně děje.
“Kdo říká, že to nikdy nedělal, ten to dělá dodnes!” Tahle hláška určitě zazněla v nejedné debatě o masturbaci. Každý jsme si na to přišel jinak. Někdo se k tomu dostal úplnou náhodou, z nudy, dalšího poučili rodiče, učitelé, spolužáci a další si musel pod peřinou číst Bravíčko, aby se dovzdělal. Určitě si myslíte, že se vás tahle rozprava s vaším potomkem netýká, protože před chvílí teprve začal chodit. Ale možná jste taky byla svědkem toho, jak si vaše nejmenší dělá dobře a teď nevíte, jak s tím naložit...
Co se děje za zavřenými dveřmi domácnosti jen těžko posoudíme. Jsou případy, kdy až do prokázání viny partnera nikdo netuší, že zdánlivá rodinná idylka byla jenom divadlem pro rodinu, sousedy a nebo sociální sítě. Víc než často se ale varovné signály, že něco není v rodině v pořádku, ukazují dlouhé týdny, měsíce i roky dopředu. Jak naložit s podezřením, že osoba, která je vám blízká, je v násilném či manipulativním vztahu. To vysvětluje ve svém podcastu expertka na domácí násilí Ashley Bendiksen.
Možná si říkáte, že domácí násilí není tak častý jev. Pravdou ale je, že v ČR čelilo nějaké formě domácího násilí nejméně 40 % dospělých žen. V přepočtu na populaci to znamená, že 1,4 milionu žen byly někdy v životě alespoň jednou vystaveny domácímu násilí. Bohužel, žádná z nich nemá na čele napsáno, že právě ona je obětí domácího násilí.